Jak už jste si možná domysleli, jediismus je založen se na filozofii rytířů Jedi, které můžeme poznat prostřednictvím oblíbené filmové a knižní série Star Wars. Věřících neustále přibývá i u nás, ať už proto, že skutečně uznávají moudra těch fiktivních postav, nebo jen tak z recese.

Nemá žádnou centrální organizaci a pevně daná pravidla. Můžeme jej brát za náboženství nebo vyloženě za filozofii života. Je založen na sebezdokonalování a používání svých schopnosti pro dobro ostatních. Sami Jediové nechtějí tvrdit, že je jediismus ta jediná správná cesta – je pouze jednou z mnoha, po kterých se můžeme vydat.

Základními prvky je víra v Sílu a dodržování kodexu. Rozhodně to není žádná hra na zmíněné fiktivní rytíře, takže kdo čeká, že se na jednom z jejich setkání bude bojovat se světelnými meči, ani se k nim nemusí hlásit.

Síla je složena ze tří aspektů. Osobní Síla určuje energii daného člověka (aura), Živoucí Síla prostupuje vším a je tvořená všemi živými bytostmi a Všesjednocující Síla, která bývá v jiných náboženstvích označována všelijak (jako Bůh, Bohyně, Bozi, Energie, Chi) každému určuje jeho úděl. Síla Jedie vede, pomáhá jim a odhaluje některá tajemství života.

Kodex tvoří pár důležitých zásad, podle kterých se musí řídit každý Jedi.

1) Není emocí, pouze míru.

To neznamená, že by Jedi měl všechny své emoce potlačit, měl by jim rozumět, kontrolovat je a nenechat se jimi ovládnout.

2) Není nevědomosti, pouze poznání.

Jedi nemůže ignorovat místa, kam jde, nebo situace, v nichž se octne. Musí se vždy snažit pomoci, pokud může. Učit se o všem, co by se někdy mohlo hodit, nejen o Síle. Další význam je, že pokud Jedi dostatečně věří Síle, získá tím znalosti. Síla mu v pravý čas říká, co potřebuje vědět (třeba ve formě knihy).

3) Není vášně, pouze klidu.

Odborně řečeno je vášeň extrémní a nekontrolovatelná odpověď na emocionální přetížení. Takže asi velmi nebezpečná věc, ze které nevzejde nic dobrého. Proto nesmí Jediové nikdy polevit ve své sebekontrole a poddat se jí.

4) Není chaosu, pouze harmonie.

Zatímco chaos a zmatek přináší strach, hněv a vášeň, harmonie ve světě je klíč ke šťastnému životu, a pocitu bezpečí. Nejideálněji by měli dosáhnout harmonii v sobě i se Silou.

5) Není smrti, pouze Síly.

Duše Jediů nezanikají, nýbrž se znovu rodí do dalšího života, mezi kterými jsou Sílou. Tím pádem jsou spojeni se všemi Jedii v každém životě.

Toto náboženství vzniklo 500 let před naším letopočtem. Rozšířilo se v Číně, Thaj-wanu a Singapuru. Za jeho zakladatele je považován Lao-c', o němž se ani jistě neví, jestli vůbec existoval. Pokud ano, tak v letech 570 - 490 př. n. l. Prý pracoval jako archivář v královském paláci dynastie Čou. V devadesáti ho před odcestováním přemluvili napsat knihu Tao-te-ťing, v níž se dočteme spoustu jeho složitých inspirativních myšlenek, jako například "Moudrý se oddává dílu nečinností a hlásá své učení beze slov."

Slovo Tao doslovně znamená "cesta" a taoisté ho chápali jako univerzální kosmickou sílu a podstatu pohybu a vývoje veškeré přírody. Aby se jim povedlo dosáhnout intuitivního souznění s ním, museli osvobodit svou mysl od zbytečných znalostí, žít prostě a jednoduše a spoléhat se na svou přirozenou intuici.

Dosažení harmonie s Taem ale nebylo jediným cílem taoismu. Chtěli i co nejvíce prodloužit pozemský život a naprosto splynout s přírodou. K tomu si pomáhali meditacemi, duchovními i tělesnými cvičeními, dietami a vzděláváním. Všechno, co brání harmonickému soužití s přírodou, by mělo být odstraněno. Třeba stát, o kterém si mysleli jen to nejhorší a kdykoli mohli, hned ho kritizovali, i se zbraní v ruce. Většina čínských povstání byla vedena právě taoisty.

Meditace

Její podstatou je vnitřní klid a nezasahování do přirozeného chodu věcí, aby mohly tvořivé síly Taa působit.

Jin a Jang

V čínské kosmologii ovládají celý vesmír dvě protikladné síly:

Jin, který představuje tmu, měkkost, ženskost

a Jang, který zahrnuje vlastnost světla, tvrdosti a mužskosti

Taoismus usiluje o harmonii mezi nimi, ale upřednostňuje pasivitu a poddajnost jin.

Podstata taoismu

Taoismus nechává věci, tak jak jsou, ponechává je jejich vlastnímu vývoji, díky čemuž dosáhne výsledku přirozeně.

Filozofie taoismu

Podle filozofie taoismu od sebe dobro a zlo nejsou příliš vzdáleny, takže strasti je třeba snášet v klidu.

Svět přírody není ani dobrý, ani zlý, prostě je a úspěch i nezdar, sláva i anonymita, bohatství a chudoba mají vždy stejné výhody a nevýhody.

Taoisté

Předmětem zájmu taoistů je příroda, protože v jejích neustálých proměnách spatřovali nejzřetelnější projev tvořivé síly Tao. Dávají přednost prostému životu v souladu s přírodou před kariérou a úspěchem. Vyhledávají krásná místa, snaží se v sobě rozvíjet klid a mír a brání se tužbám a nestřídmostem.

Je pro ně moc důležité mít zdravé tělo, což dosvědčují jejich četné úspěchy v lékařství - přišli s akupunkturou a akupresurou, se systémem zdravotních cvičení čchi a popsali léčebné účinky tisíců rostlin. Zaobírali se ale i věštectvím, magií, a alchymií (hlavně chtěli vyvinout elixír věčného mládí).

Na závěr tu máme ochutnávku z "čínského myšlení":

Svět je v neustálém pohybu.
Stálost neexistuje.
Detail nelze oddělit od celku.
Celek nelze oddělit od detailu.
Protiklady harmonizují krajnosti.