Anchor | Život Kryštofa Kolumba

Kryštof Kolumbus byl italský mořeplavec, který objevil Ameriku místo doplutí do Indie západní cestou. Bohužel není známo přesné datum jeho narození, ale bylo to mezi 25. 8. - 30. 10. 1451, pravděpodobně v Janově. Ano, takových nejasností o jeho životě před příchodem do Portugalska je bohužel více, sám Kolumbus do toho moc světla nevnesl, ba si několik událostí i přibarvil (např. již zmíněné připlutí do Portugalska). Jisté ale je, že jeho otec byl tkalec a jeho manželka dona Felippa Muñizová de Perestrello, s níž měl syny Diega a Ferdinanda.

"Měl dobře stavěné tělo, postavou byl spíš vyšší, měl oválný bledý obličej, trochu vystouplé lícní kosti s náběhem do brunátna, modré oči, orlí nos a plavé vlasy, které mu začaly šedivět už v mladém věku. Vypadal energicky a také skutečně energický byl, i když jeho způsoby byly nadmíru příjemné a životní návyky mimořádně umírněné. Před každým jednáním, ať bylo sebemíň důležité, se křesťansky pomodlil."
 

Mořeplavec

Na svou první cestu (do Tunisu) se vydal již ve čtrnácti letech. Podíval se také do Západní Indie, na Island a do polárních oblastí, odkud dovezl nepřesné zprávy a údaje, například až tak velký příliv, jaký popsal, tam není. Své mořeplavecké dovednosti posiloval studiem všech možných děl, například od Marca Pola, kardinála d‘Ailly či papeže Pia.

Před výpravami

Z jednoho pojednání, sepsaného Poseidóniem a nesprávně přisuzovaného Aristotelovi, se dozvěděl, že už ve starověku se lidé domnívali, že by bylo možné se dostat do Indie západní cestou. Tato myšlenka jej nadchla, ale nalezení štědrého sponzora nebylo snadné. V Portugalsku jej úplně odmítli a na královském dvoře v Kastilii, kam se nastěhoval v roce 1485 po narození nemanželského syna Hernanda, uspěl až po sedmi letech. Tedy vyplout mohl už dříve, ale nespokojil se s nabídkou královny Isabely (dostal by několik lodí, přiměřenou peněžní podporu, ochranu a záštitu) a stanovil si daleko větší a odvážnější požadavky (hodně funkcí a titulů, desetinu veškerého bohatství, osminu objeveného území a to vše chtěl mít dědičné).

1. výprava

K ní mu byly s určitými potížemi poskytnuty dvě malé karavely Niña (= Děvčátko) s Pintou (= Malovaná) a jedna větší karaka Santa Maria, sloužící k převážení zásob. Z přístavu Palos de la Frontera dne 3. 8. 1492 vyplul s devadesáti muži. Tolik jich získal i díky královskému provolání, jež zajišťovalo, že proti všem účastníkům bude zastaveno trestní stíhání.

Málem se mu drahocenná posádka vzbouřila, protože cesta nepatřila k těm jednoduchým, plulo se dlouho a pořád nebyla vidět země a zásoby docházely. Naštěstí se vzpoura do 12. října 1492 neuskutečnila, takže mohli dorazit k ostrovu San Salvador (předtím Guanahaní), patřícímu do Baham, myslet si, že jsou v Indii a začít na domorodce mluvit jako na Indiány. Do konce roku stihl vkročit na půdu dalších ostrovů, například Kuby a Haiti.

Před zpáteční cestou do Španělska (kde jej čekalo bouřlivé přivítání) nechal na ostrově Hispaniola (Haiti) 40 mužů, aby hledali zlato s tím, že se pro ně vrátí. To také naštěstí dodržel a sedmnácti loděmi domů přivezl 1500 mužů.

Další výpravy

O druhé v letech 1493–1496 doplul k Portoriku, Malým Antilám a Jamajce. Při dalších cestách konečně dorazil ke břehům Jižní Ameriky. Z poslední se vrátil 17. 11. 1504.

Závěr jeho života

Po návratu z poslední výpravy se usadil v Seville, kde se snažil zajistit svým synům bohatství, tituly a pocty, které mu byly slíbeny. Zemřel dne 20. 5. 1506 ve Valladolidu. Dodnes se neví jistě, jestli si až do konce života myslel, že doplul ke břehům jihovýchodní Asie, nebo přišel na to, že se mu podařilo daleko víc – rovnou objevit nový kontinent.

Osudy jeho ostatků

Z původního hrobu ve Valladolidu byly Kolumbovy ostatky později přeneseny do kláštera La Cartuja v Seville a nakonec v roce 1542 do Santo Dominga na Hispaniole na žádost jeho syna Diega. Leč ani tam nezůstaly, protože ostrov v roce 1795 okupovali Francouzi a odnesli je do Havany na Kubě. Dnes se nalézají v katedrále v Seville, kam byly uloženy po válce o nezávislost na Španělsku.

Památka

V USA se po něm jmenuje hlavní město Ohia (Columbus) a v Jižní Americe stát Kolumbie. Ve Španělsku a hodně zemích Ameriky se 12. 10. (nebo druhé pondělí v říjnu) slaví Kolumbův den.

Měna Kostariky svůj název převzala ze španělské formy Kolumbova příjmení. Druhé nejvýznamnější město Panamy se rovněž jmenuje Colón.

V roce 1893 při příležitosti 400. výročí Kolumbova připlutí do Ameriky proběhla v Chicagu Kolumbova světová výstava. Bylo také vytištěno 16 typů poštovních známek s názvem Columbian Issue, na nichž byla zobrazena i královna Isabela a další.

_____________________________________________________________________

Zdroje

de Lollis, Cesare (1992): Život Kryštofa Kolumba. Praha: Melantrich
Wassermann, Jakob (1980): Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu. Praha: Panorama
Janáček, Josef (1992): Čtyři plavby Kryštofa Kolumba. Praha: Panorama
http://zivotopis.osobnosti.cz/krystof-kolumbus.php, citováno online dne 13. 12. 2014
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kry%C5%A1tof_Kolumbus, citováno online dne 13. 12. 2014